|
|
|
|
Nahum
Bible online
1,1 - Výnos o Ninive. Kniha vidění Nahuma Elkóšského.
1,2 - Hospodin je Bůh žárlivý a mstitel. Mstitel je Hospodin, vládce rozhořčený. Pomstou stíhá Hospodin své protivníky, hněvem pronásleduje nepřátele.
1,3 - Hospodin je shovívavý a velkorysý, ale viníka bez trestu neponechá. Jeho cesta vede vichřicí a bouří, mračna jsou prach zvířený jeho nohama.
1,4 - Oboří se na moře a vysuší je, všechny řeky nechá vyschnout. Uvadá Bášan a Karmel, vadne i výhonek Libanónu.
1,5 - Hory se před ním třesou, pahorky se zmítají, země před jeho tváří se vzdouvá, svět a všichni, kteří na něm bydlí.
1,6 - Kdo odolá jeho hroznému hněvu? Kdo obstojí před jeho planoucím hněvem? Jeho rozhořčení sálá jak oheň, skály se před ním drolí.
1,7 - Hospodin je dobrý, je záštitou v den soužení, zná se k těm, kteří se k němu utíkají.
1,8 - Valící se povodní učiní konec tomuto místu, tma bude pronásledovat jeho nepřátele.
1,9 - Co zamýšlíte proti Hospodinu? On učiní konec. Soužení už podruhé nenastane.
1,10 - Zapletou se v hloží svými pitkami zpiti. Jako suché strniště budou zcela pozřeni ohněm.
1,11 - Z tebe vyšel ten, který zamýšlí proti Hospodinu zlé věci, ničemný rádce.
1,12 - Toto praví Hospodin: Ať si žijí sebepokojněji, ať je jich sebevíc, budou skoseni; ničemník zajde. Pokořoval jsem tě, Sijóne, už tě nebudu pokořovat.
1,13 - Jeho jařmo nyní přerazím a spadne z tebe, zpřetrhám tvá pouta.
1,14 - A proti tobě, Ašúre, vydává Hospodin příkaz: Nebude již nikoho, kdo by dále rozséval tvé jméno. Z domu tvých bohů vyhladím modly tesané i lité. Připravil jsem ti hrob. Jsi zlořečený.
2,1 - Hle, po horách přichází zvěstovatel radosti, jenž ohlašuje pokoj. Slav, Judo, své slavnosti, plň své sliby. Už nikdy na tebe nepřitáhne ničemník, je zcela zahlazen.
2,2 - Ninive, už na tebe táhne ten, jenž tě rozmetá. Jen si hlídej pevnost. Číhej u cesty. Posilni svá bedra. Seber veškerou svou sílu.
2,3 - Hospodin vrátí Jákobovi důstojnost, důstojnost, jaká patří Izraeli. Potřeli jej vetřelci, zničili jeho odnože.
2,4 - Rudý je štít bohatýrů, v šarlat oděni jsou válečníci. Jiskří jako oheň ocel vozů, když se připravují k bitvě. Cypřišová ratiště se kymácejí.
2,5 - Vozy se šíleně řítí ulicemi, ženou se přes prostranství podobny pochodním, míhají se jako blesky.
2,6 - S připomínkou svých vznešených božstev klopýtavým během ženou se k ninivským hradbám. Je zřízen ochranný kryt.
2,7 - Brány při řece jsou otevřeny; chrám se hroutí.
2,8 - Je rozhodnuto. Obnažena a odvlékána je Ištar, její děvy kvílí jako holubice a bijí se v prsa.
2,9 - Ninive bývalo odedávna jako rybník plný vod. A nyní utíkají. Zastavte se, stůjte! Nikdo se však ani neohlédne.
2,10 - Rabujte stříbro, rabujte zlato! Jaké nekonečné množství zásob! Jak oslnivý lesk všemožných vzácností!
2,11 - Vše pusté! Zpustlé! Zpustošené! Ztratili odvahu, kolena se třesou. Smrtelná úzkost zachvátila veškerá bedra, tváře všech zbledly.
2,12 - Kam se podělo to doupě lvů, místo, kde lvíčata krmívali? Když lev vycházel za kořistí, lvíče tam zůstávalo a nikdo je nevyplašil.
2,13 - Lev přinášel hojnost úlovku mláďatům, lvicím to, co zadávil, brlohy si naplňoval kořistí, svá doupata tím, co ulovil.
2,14 - Chystám se však na tebe, je výrok Hospodina zástupů. Ninivskou vozbu spálím na prach, tvá lvíčata pozře meč. Vymýtím ze země tvoje kořistnictví, nebude už slyšet hlas tvých poslů!
3,1 - Běda městu, jež se brodí v krvi! Je samá přetvářka, je plné loupeží, kořistění nebere konce.
3,2 - Slyš! Bičů svist, dunění kol! Dusot koní, hřmot vozby!
3,3 - Útok jezdců, zášlehy mečů, blýskání kopí! Přemnoho skolených, hromady mrtvých těl, bezpočet mrtvol, až přes ně klopýtají!
3,4 - To všechno pro mnohá smilstva Nevěstky, přesvůdné mistryně kouzel. Svým smilstvem kupčí s pronárody, svými kouzly kupčí s čeleděmi.
3,5 - Chystám se však na tebe, je výrok Hospodina zástupů. Až přes tvář ti vyhrnu sukni a ukáži tvou nahotu pronárodům, královstvím tvou hanbu.
3,6 - Nakydám na tebe neřád, potupím tě, postavím na pranýř.
3,7 - Kdokoli tě spatří, prchne od tebe. Řekne: "Ninive propadlo záhubě, kdo se nad ním ustrne?" Kde vyhledám ty, kdo by tě potěšili?
3,8 - Jsi snad lepší, než byly Théby Amónovy, trůnící mezi proudy, obklopeny vodami? Moře jim bylo valem, jejich hradby se zdvihaly z moře.
3,9 - Kúš tak mocný, Egypt nekonečný, Pút i Lúbim byly tvými pomocníky.
3,10 - I Théby byly přesídleny, odešly do zajetí. Jejich nemluvňata byla drcena na rozích všech ulic; o jejich slavné se losovalo, všichni jejich velmožové byli spoutáni řetězy.
3,11 - I ty se opojíš a budeš omámeno. I ty budeš hledat záštitu před nepřítelem.
3,12 - Všechny tvé pevnosti však budou jako fíkovníky s ranými plody: až se jimi zatřese, spadnou do úst tomu, kdo je chce jíst.
3,13 - Tvůj lid uprostřed tebe jsou baby. Brány tvé země se dokořán otevřou tvým nepřátelům, tvé závory pozře oheň.
3,14 - Navaž si vodu, než budeš obleženo! Zpevni svá opevnění! Šlapej jíl, hněť hlínu, chop se formy na cihly!
3,15 - Oheň tě tam pozře, vytne meč, pozře tě jako brouci. Byť vás bylo spousta jako brouků, byť vás bylo spousta jako kobylek,
3,16 - byť tvých překupníků bylo víc než nebeských hvězd, brouci se vykuklí a odlétnou.
3,17 - Tvoji strážci jsou jak kobylky, tvoji úředníci jak hejna sarančat: v zimním čase zalezou do škvír zídek, ale jak vysvitne slunce, ulétnou a nevíš, kam se poděly.
3,18 - Již dřímou tvoji pastýři, asyrský králi, ulehli tvoji vznešení. Tvůj lid je rozehnán po horách, nikdo jej neshromáždí.
3,19 - Nikdo neošetří tvé těžké poranění, bolestná zůstane tvá rána. Všichni, kdo o tobě uslyší, zatleskají nad tebou v dlaně. Vždyť na koho nedoléhala bez přestání tvá zloba? « předchozí | další »
|
|
|
|
|
|
AKTUALITY
