|
|
|
|
Zacharjáš
Bible online
1,1 - Osmého měsíce druhého roku vlády Dareiovy stalo se slovo Hospodinovo k proroku Zacharjášovi, synu Berekjáše, syna Idova:
1,2 - "Hospodin se hrozně rozlítil na vaše otce.
1,3 - Řekni jim tedy: Toto praví Hospodin zástupů: Obraťte se ke mně, je výrok Hospodina zástupů, a já se obrátím k vám, praví Hospodin zástupů.
1,4 - Nebuďte jako vaši otcové, k nimž volávali dřívější proroci: »Toto praví Hospodin zástupů: Obraťte se přece od svých zlých cest a od svých zlých skutků!« Ale neposlechli, pozornost tomu nevěnovali, je výrok Hospodinův.
1,5 - Vaši otcové - kde jsou? A proroci - mohli žít věčně?
1,6 - Avšak moje slova a nařízení, která jsem přikázal svým služebníkům prorokům, nezasáhla snad vaše otce? I obrátili se a přiznali: »Jak si Hospodin zástupů předsevzal, že s námi naloží podle našich cest a podle našich skutků, tak s námi naložil.«"
1,7 - Dvacátého čtvrtého dne jedenáctého měsíce, to je měsíce šebátu, druhého roku vlády Dareiovy, stalo se slovo Hospodinovo k proroku Zacharjášovi, synu Berekjáše, syna Idova.
1,8 - V noci jsem viděl, hle, muž sedí na ryzáku, stojí mezi myrtovím v hlubině a za ním koně ryzí, plaví a bílí.
1,9 - Zeptal jsem se ho: "Co to znamená, můj pane?" Boží posel, který se mnou mluvil, mi odvětil: "Já ti vysvětlím, co to znamená."
1,10 - A muž stojící mezi myrtovím pokračoval: "To jsou ti, které vyslal Hospodin, aby procházeli zemí."
1,11 - Oni pak oslovili Hospodinova posla stojícího mezi myrtovím: "Procházeli jsme zemí a celá země si poklidně bydlí."
1,12 - Nato Hospodinův posel zvolal: "Hospodine zástupů, jak dlouho se ještě nechceš slitovat nad Jeruzalémem a nad judskými městy, jimž dáváš pociťovat svůj hrozný hněv již po sedmdesát let?"
1,13 - Hospodin poslovi, který se mnou mluvil, odpověděl slovy dobrými, slovy útěšnými.
1,14 - Posel, který se mnou mluvil, mi nato řekl: "Provolej, že toto praví Hospodin zástupů: »Horlím pro Jeruzalém a Sijón velkou horlivostí,
1,15 - jsem hrozně rozlícen na sebejisté pronárody, které hned přiložily ruku k zlému, jakmile jsem se na svůj lid jen maličko rozlítil.«
1,16 - Proto praví Hospodin toto: »Obrátím se k Jeruzalému s hojným slitováním; bude v něm zbudován můj dům, je výrok Hospodina zástupů, a nad Jeruzalémem bude nataženo měřící pásmo.«
1,17 - Dále provolej, že toto praví Hospodin zástupů: »Má města budou znovu oplývat dobrem.« Hospodin znovu potěší Sijón a znovu si vyvolí Jeruzalém."
2,1 - Pak jsem se rozhlédl a vidím, hle, čtyři rohy.
2,2 - Zeptal jsem se posla, který se mnou mluvil: "Co to znamená?" Odvětil mi: "To jsou ty rohy, které rozmetaly Judu, to je Izraele, a Jeruzalém."
2,3 - I ukázal mi Hospodin čtyři kováře.
2,4 - Otázal jsem se: "Co se to chystají udělat?" Odvětil mi: "To jsou ty rohy, které rozmetaly Judu, takže žádný nebyl schopen pozvednout hlavu. Tu přišli tito kováři, aby jimi zalomcovali a srazili rohy pronárodům, které pozdvihly roh proti judské zemi a chtěly ji rozmetat."
2,5 - Opět jsem se rozhlédl a vidím, hle, muž s měřícím provazcem v ruce.
2,6 - Zeptal jsem se: "Kam jdeš?" Odpověděl mi: "Vyměřit Jeruzalém, abych viděl, jak bude široký a dlouhý."
2,7 - A hle, vychází posel, který se mnou mluvil. Jiný posel mu vyšel vstříc
2,8 - a oslovil ho: "Běž a promluv s tím mládencem. Řekni: Jeruzalém bude městem nehrazeným, tolik v něm bude lidí i dobytka.
2,9 - Já sám, je výrok Hospodinův, budu ohnivou hradbou kolem něho a slávou uprostřed něho.
2,10 - Běda, běda! Utečte ze severní země, je výrok Hospodinův. Rozprostřel jsem vás do čtyř nebeských větrů, je výrok Hospodinův.
2,11 - Běda! Zachraň se, Sijóne, ty poklidně si bydlící u babylónské dcery!
2,12 - Toto praví Hospodin zástupů, který mě poslal pro svoji slávu k pronárodům, které vás plenily: Kdo se vás dotkne, dotkne se zřítelnice mého oka.
2,13 - Hle, mávnu proti nim rukou a budou je plenit ti, kdo jim otročili. »I poznáte, že mě poslal Hospodin zástupů.«
2,14 - Plesej a raduj se, sijónská dcero, neboť už přicházím a budu bydlet uprostřed tebe, je výrok Hospodinův.
2,15 - V onen den se mnoho pronárodů přidruží k Hospodinu. Stanou se mým lidem a já budu bydlet uprostřed tebe. »I poznáš, že mě k tobě poslal Hospodin zástupů.«
2,16 - Pak se Hospodin ujme Judy jako svého dědičného podílu ve svaté zemi a znovu vyvolí Jeruzalém.
2,17 - Ztiš se před Hospodinem, veškeré tvorstvo, neboť se vypravil ze svého svatého příbytku."
3,1 - Potom mi ukázal velekněze Jóšuu, jak stojí před Hospodinovým poslem, a po pravici mu stál satan, aby proti němu vnesl žalobu.
3,2 - Hospodin však satanovi řekl: "Hospodin ti dává důtku, satane, důtku ti dává Hospodin, který si vyvolil Jeruzalém. Což to není oharek vyrvaný z ohně?"
3,3 - Jóšua totiž, jak stál před poslem, byl oblečen do špinavého šatu.
3,4 - A Hospodin se obrátil k těm, kteří tu před ním stáli: "Svlékněte z něho ten špinavý šat." Jemu pak řekl: "Pohleď, sňal jsem z tebe tvou nepravost a dal jsem tě obléci do slavnostního roucha.
3,5 - Řekl jsem: Vstavte mu na hlavu čistý turban." Tu mu vstavili na hlavu čistý turban a oblékli mu šat. Hospodinův posel stál při tom.
3,6 - A Hospodinův posel Jóšuovi dosvědčil:
3,7 - "Toto praví Hospodin zástupů: Budeš-li chodit po mých cestách a budeš-li střežit, co jsem ti svěřil, budeš obhajovat můj dům a střežit má nádvoří a já ti dám právo přicházet mezi ty, kteří zde stojí. -
3,8 - Nuže slyš, veleknězi Jošuo, ty i tvoji druhové, kteří sedí před tebou: Tito muži jsou předzvěstí toho, že přivedu svého služebníka, zvaného Výhonek.
3,9 - Hle, tu je kámen, který kladu před Jóšuu: jeden kámen, na něm sedm očí. Já sám na něm vyryji znak, je výrok Hospodina zástupů, a odklidím nepravost této země v jediném dni.
3,10 - Onoho dne pak, je výrok Hospodina zástupů, pozvete jeden druhého pod vinnou révu a pod fíkovník."
4,1 - Potom mě posel, který se mnou mluvil, znovu vzbudil jako toho, kdo musí být probuzen ze spánku,
4,2 - a zeptal se mě: "Co vidíš?" Odvětil jsem: "Hle, vidím svícen, celý ze zlata, a na něm nahoře mísa se sedmi kahany. Všechny kahany na něm mají nahoře po sedmi hubičkách.
4,3 - A nad ním dvě olivy, jedna z pravé strany a druhá z levé strany mísy."
4,4 - Nato jsem se zeptal posla, který se mnou mluvil: "Co to znamená, můj pane?"
4,5 - Posel, který se mnou mluvil, mi odpověděl. Řekl mi: "Ty nevíš, co to znamená?" Řekl jsem: "Nevím, můj pane."
4,6 - Nato mi řekl: "Toto je slovo Hospodinovo k Zerubábelovi: Ne mocí ani silou, nýbrž mým duchem, praví Hospodin zástupů.
4,7 - Čím jsi ty, veliká horo, před Zerubábelem? Rovinou. On vynese poslední kámen za hlučného provolávání: »Jeruzalém došel milosti!«"
4,8 - I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
4,9 - "Ruce Zerubábelovy tento dům založily, jeho ruce jej také dokončí. »I poznáš, že mě k vám poslal Hospodin zástupů.«
4,10 - A kdo pohrdal dnem malých začátků, radostně bude hledět na olovnici v ruce Zerubábelově." "Těch sedm, to jsou oči Hospodinovy, prohledávající celou zemi."
4,11 - Nato jsem mu řekl: "Co znamenají ty dvě olivy po pravé i po levé straně svícnu?"
4,12 - A dále jsem se ho otázal: "Co znamenají ty dva trsy oliv, které jsou nad dvěma zlatými žlábky, jimiž vytéká zlato?"
4,13 - Tu mi řekl: "Ty nevíš, co to znamená?" Řekl jsem: "Nevím, můj pane."
4,14 - Odvětil: "To jsou ti dva synové nového oleje, kteří stojí před Pánem celé země."
5,1 - Znovu jsem se rozhlédl a vidím, hle, letí svitek.
5,2 - Posel se mě otázal: "Co vidíš?" Odvětil jsem: "Vidím letět svitek dvacet loket dlouhý a deset loket široký."
5,3 - Řekl mi: "To je kletba, která vychází na celou zemi. Bude jí odstraněn každý zloděj, každý křivopřísežník.
5,4 - Vychází z mého rozhodnutí, je výrok Hospodina zástupů. Vejde do zlodějova domu i do domu toho, který v mém jménu křivě přísahá, a uhostí se uvnitř jeho domu a zničí jeho dřevo i kámen."
5,5 - Potom vyšel posel, který se mnou mluvil, a vyzval mě: "Jen se rozhlédni a podívej se. Co se tu objevuje?"
5,6 - Otázal jsem se: "Co je to?" Odvětil mi: "To se objevuje éfa", a dodal: "Tak to bude s nimi vypadal v celé zemi."
5,7 - A hle, pozvedlo se olověné víko, a tam uvnitř éfy sedí jakási ženština.
5,8 - Řekl mi: "To je Svévole", mrštil jí do éfy a přiklopil otvor olověným poklopem.
5,9 - Vtom jsem se rozhlédl a vidím, hle, vycházejí dvě ženy. Vítr se jim opíral do křídel; měly totiž křídla jako čáp. Zvedly éfu mezi zemi a nebe.
5,10 - Otázal jsem se posla, který se mnou mluvil: "Kam chtějí tu éfu dopravit?"
5,11 - Odvětil mi: "Chtějí té ženštině vystavět v šineárské zemi dům, a až bude připraven, bude tam uložena na svůj podstavec."
6,1 - Znovu jsem se rozhlédl a vidím, hle, mezi dvěma horami vyjíždějí čtyři vozy. Ty hory byly měděné.
6,2 - V prvém voze byly zapřaženi ryzáci, v druhém vraníci,
6,3 - v třetím bělouši a ve čtvrtém grošáci, statní koně.
6,4 - Obrátil jsem se na posla, který se mnou mluvil, a otázal jsem se ho: "Co to znamená, můj pane?"
6,5 - Posel odpověděl a řekl mi: "To vycházejí čtyři nebeští duchové, kteří stojí před Pánem celé země."
6,6 - Vraníci vyjíždějí do severní země. Po nich vyrazili bělouši, zatímco grošáci vyjeli do země jižní.
6,7 - Ti statní koně tedy vyrazili ve snaze projet křížem krážem zemi, neboť posel řekl: "Projeďte zemi křížem krážem." I projížděli zemí.
6,8 - Pak na mne zvolal a promluvil ke mně: "Pohleď, ti, kteří vyjeli do severní země, uklidnili mého ducha, co se severní země týče."
6,9 - I stalo se ke mně slovo Hospodinovo
6,10 - o převzetí darů od přesídlenců, od Cheldaje, Tóbijáše a Jedajáše: "Onoho dne přijdeš, vejdeš do domu Jóšijáše, syna Sefanjášova, kam oni přišli z Babylóna,
6,11 - a převezneš stříbro i zlato. Dáš zhotovit tiáru, vstavíš ji na hlavu velekněze Jóšuy, syna Jósadakova,
6,12 - a řekneš mu: »Toto praví Hospodin zástupů: Hle, přijde muž jménem Výhonek, vyraší odspodu; ten zbuduje Hospodinův chrám.
6,13 - Ano, on zbuduje chrám Hospodinův a bude obdařen velebností. Bude sedět na svém trůnu a vládnout a bude na svém trůnu knězem; mezi obojím bude pokojná shoda.«
6,14 - Tiára pak bude v Hospodinově chrámě pamětním znamením Chelemovi, Tóbijášovi, Jedajášovi, a Chénovi, synu Sefanjášovu.
6,15 - I vzdálení budou přicházet a pomáhat při budování Hospodinova chrámu. »I poznáte, že mě k vám poslal Hospodin zástupů«, ovšem, budete-li opravdu poslouchat Hospodina, svého Boha."
7,1 - Čtvrtého roku vlády krále Dareia, čtvrtého dne devátého měsíce, totiž měsíce kislevu, stalo se slovo Hospodinovo k Zacharjášovi.
7,2 - Tehdy poslal Bét-el Sar-esera s Regem-melekem a jeho muži, aby si naklonil Hospodina
7,3 - a aby se při domě Hospodina zástupů otázali kněží a proroků: "Mám se nadále pátého měsíce oddávat pláči a odříkání, jak jsem to po léta činil?"
7,4 - I stalo se ke mně slovo Hospodina zástupů:
7,5 - "Řekni všemu lidu země i kněžím: Když jste se postili a naříkali pátého a sedmého měsíce, teď už po sedmdesát let, postili jste se opravdu kvůli mně?
7,6 - A když jíte a pijete, nejíte a nepijete si pro sebe?
7,7 - Neprovolával Hospodin právě toto skrze dřívější proroky, když si ještě Jeruzalém a města kolem něho bydlily v klidu a obydlen byl Negeb i Přímořská nížina?"
7,8 - I stalo se slovo Hospodinovo k Zacharjášovi:
7,9 - "Toto praví Hospodin zástupů: Vynášejte pravdivé rozsudky a ať každý prokazuje svému bratru milosrdenství a slitování.
7,10 - Neutiskujte vdovu a sirotka, bezdomovce a trpícího, nikdo ať ve svém srdci nezamýšlí proti bratru nic zlého.
7,11 - Ale oni tomu odmítli věnovat pozornost, svéhlavě se obrátili zády a zacpali si uši, aby neslyšeli.
7,12 - Srdce měli jako z křemene a neslyšeli zákon ani slova, která posílal Hospodin zástupů svým duchem skrze dřívější proroky. Proto je postihlo velké rozlícení Hospodina zástupů.
7,13 - Kdykoli volal, oni neslyšeli. Ať si volají, já je neslyším, praví Hospodin zástupů.
7,14 - Odvanu je vichrem mezi nejrůznější pronárody, které neznají, a země bude za nimi zpustošena, takže jí nikdo nebude procházet. Tak pustošili přežádoucí zemi."
8,1 - I stalo se slovo Hospodina zástupů.
8,2 - "Toto praví Hospodin zástupů: Horlím pro Sijón velkou horlivostí, horlím pro něj velmi rozhořčeně.
8,3 - Toto praví Hospodin: Vrátím se na Sijón a budu bydlet uprostřed Jeruzaléma. Jeruzalém bude nazýván Město věrné a hora Hospodina zástupů Hora svatá.
8,4 - Toto praví Hospodin zástupů: Opět budou sedat na náměstích Jeruzaléma starci a stařeny, každý s holí v ruce pro vysoké stáří.
8,5 - Náměstí toho města budou plná chlapců a děvčat; ti si budou hrát na jeho náměstích.
8,6 - Toto praví Hospodin zástupů: Jestliže to bude v očích pozůstatku tohoto lidu v oněch dnech nemožné, bude to nemožné i v mých očích? je výrok Hospodina zástupů.
8,7 - Toto praví Hospodin zástupů: Hle, zachráním svůj lid ze země východní i ze země, kde slunce zapadá.
8,8 - Přivedu je a budou bydlet v Jeruzalémě. Budou mým lidem a já jim budu Bohem věrným a spravedlivým.
8,9 - Toto praví Hospodin zástupů: Jednejte rozhodně, vy, kdo v těchto dnech slyšíte z úst proroků tato slova o dni, kdy byl položen základ domu Hospodina zástupů, aby byl zbudován chrám.
8,10 - Před těmito dny nebylo totiž co dát za lidskou práci, natož za práci dobytka. Kdo vycházel a vcházel, neměl pokoj od protivníka, dopustil jsem, že stáli všichni proti všem.
8,11 - Ale nyní nebudu jednat s pozůstatkem tohoto lidu jako za dřívějších dnů, je výrok Hospodina zástupů.
8,12 - Vzejde setba pokoje: vinná réva vydá své plody, země svou úrodu a nebesa svou rosu. To všechno dám jako dědictví pozůstatku tohoto lidu.
8,13 - Jako jste byli zlořečením mezi pronárody, dome judský a dome izraelský, tak budete požehnáním, až vás zachráním. Nebojte se! Jednejte rozhodně.
8,14 - Toto praví Hospodin zástupů: Jako jsem pojal úmysl naložit s vámi zle, když mě vaši otcové rozlítili, praví Hospodin zástupů, a nelitoval jsem toho,
8,15 - teď naopak mám v úmyslu obdařit v těchto dnech Jeruzalém a judský dům dobrem. Nebojte se!
8,16 - Konejte toto: Mluvte každý svému bližnímu pravdu. Vynášejte ve svých branách pravdu a pokojný soud.
8,17 - Nezamýšlejte nikdo ve svém srdci proti bližnímu nic zlého. "Nelibujte si v křivé přísaze. To všechno nenávidím, je výrok Hospodinův."
8,18 - I stalo se ke mně slovo Hospodina zástupů.
8,19 - "Toto praví Hospodin zástupů: Půst čtvrtého, půst pátého, půst sedmého a půst desátého měsíce se judskému domu obrátí v radostné veselí a utěšené slavnosti. Jen milujte pravdu a pokoj!
8,20 - Toto praví Hospodin zástupů: Znovu budou přicházet národy a obyvatelé mnoha měst.
8,21 - Obyvatelé jednoho města půjdou do druhého a řeknou: »Pojďme si naklonit Hospodina, pojďme vyhledat Hospodina zástupů. Já půjdu také.«
8,22 - A budou přicházet četné národy i mocné pronárody, aby hledaly v Jeruzalémě Hospodina zástupů a naklonily si ho.
8,23 - Toto praví Hospodin zástupů: V oněch dnech se chopí deset mužů z pronárodů všech jazyků pevně cípu roucha jednoho Judejce a řeknou: »Půjdeme s vámi. Slyšeli jsme, že s vámi je Bůh.«"
9,1 - Výnos. Slovo Hospodinovo proniklo do země Chadráku, Damašek je místem, na němž spočine. K Hospodinu budou vzhlížet všichni lidé, všechny kmeny Izraele.
9,2 - Proniklo i do Chamátu, do jeho pomezí, do Týru i Sidónu, tak přemoudrého.
9,3 - Týr si vybudoval opevnění, nahromadil stříbra jako prachu, zlata ryzího jak bláta na ulicích.
9,4 - Avšak Panovník si jej podrobí, jeho val srazí do moře; bude pozřen ohněm.
9,5 - Spatří to Aškalón a bude se bát, Gáza se bude svíjet v hrozné křeči, Ekrón se zklame v tom, več doufal. Z Gázy zmizí král, Aškalón nebude už osídlen,
9,6 - v Ašdódu se usadí míšenec. Tak vyhladím pýchu Pelištejců.
9,7 - Krvavé sousto mu vyrvu z úst, ohyzdné oběti z jeho zubů. Tak bude i on zachován našemu Bohu, stane se v Judsku pohlavárem a Ekrón bude jako Jebúsejec.
9,8 - "Položím se táborem u svého domu proti vojsku, proti každému, kdo by sem chtěl vtrhnout; zotročovatel se už nebude přes ně valit, nespustím je nyní z očí." -
9,9 - Rozjásej se, sijónská dcero, dcero jeruzalémská, propukni v hlahol! Hle, přichází k tobě tvůj král, spravedlivý a zachráněný, pokořený, jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti.
9,10 - "Vymýtím vozy z Efrajima a z Jeruzaléma koně; válečný luk bude vymýcen." Vyhlásí pronárodům pokoj; jeho vláda bude od moře k moři od Řeky až do dálav země.
9,11 - "Pro krev smlouvy s tebou propustím tvé vězně z cisterny, v níž není vody.
9,12 - Navraťte se do pevnosti, vězňové, jimž naděje vzchází. Dnes to oznamuji znovu: Všechno ti nahradím dvojnásobně.
9,13 - Judu si napnu jako lučiště, na tětivu vložím Efrajima. Zburcují tvé syny, Sijóne, proti synům tvým, Jávane. Učiním tě mečem bohatýra."
9,14 - Ukáže se nad nimi Hospodin, jako blesk vyletí jeho střela; Panovník Hospodin zaduje na polnici, vydá se na pochod ve vichřicích z jihu.
9,15 - Hospodin zástupů jim bude štítem a oni budou jíst a kameny do praku pošlapou, budou pít a halasit jako při víně a budou plní jak obětní miska, skropení jak rohy na oltáři.
9,16 - Tak je Hospodin, jejich Bůh, v onen den zachrání, stádečko svého lidu. Jako drahokamy v čelence budou zářit nad jeho zemí.
9,17 - Jaká je jeho dobrota, jaká je jeho krása! Působí, že mládenci prospívají jako obilí a panny jako mošt.
10,1 - Vyproste si od Hospodina déšť v čas jarních dešťů. Hospodin tvoří bouřková mračna, hojnými dešti je naplňuje, bylinu na poli dopřeje každému.
10,2 - Bůžkové mluvili ničemnosti, co viděli věštci, byl klam; rozhlašují šalebné sny, přeludem utěšují. Proto táhl lid jako stádo, ujařmený, bez pastýře. -
10,3 - Můj hněv plane proti pastýřům, zakročím proti kozlům. Hospodin zástupů navštívil své stádo, judský dům; vystrojí je nádherně jako svého válečného oře.
10,4 - Od něho je cimbuří, od něho stanový kolík, od něho válečné lučiště, od něho pochází i každý zotročovatel.
10,5 - Budou jako bohatýři, rozšlapou všechno do bláta ulic v té bitvě. Budou bojovat a Hospodin bude s nimi, jezdci na koních budou zahanbeni.
10,6 - Obdařím judský dům bohatýrskou silou a dům Josefův zachráním. Přivedu je zpět a usadím je do bezpečí, protože jsem se nad nimi slitoval. Budou zas, jako bych na ně nebyl zanevřel, já jsem Hospodin, jejich Bůh, já jim odpovím.
10,7 - Efrajimci budou jako bohatýři, jejich srdce se bude radovat jako po víně; až to spatří jejich synové, též se zaradují, jejich srdce bude jásat kvůli Hospodinu.
10,8 - Hvízdnu na ně a shromáždím je, protože jsem je vykoupil, bude jich zase mnoho, jako jich bylo kdysi.
10,9 - Rozseji je mezi národy, budou se na mě rozpomínat v dalekých krajích, zůstanou naživu i se svými syny a opět se navrátí.
10,10 - Přivedu je zpět z egyptské země, shromáždím je z Asýrie a uvedu je do země gileádské a liabanónské, ani jim nebude stačit místo.
10,11 - Projde s nimi mořem soužení, bude však bít do mořských vln, až vyschnou všechny hlubiny Veletoku. Svržena bude pýcha Asýrie, Egyptu bude odňato žezlo.
10,12 - Obdařím je bohatýrskou silou od Hospodina, budou chodit v jeho jménu, je výrok Hospodinův.
11,1 - Otevři svá vrata, Libanóne, ať tvé cedry pozře oheň.
11,2 - Kvílej, cypřiši, že padl cedr, že vznešené stromy propadly záhubě. Kvílejte, bášanské duby, že padl neprostupný hvozd.
11,3 - Slyš, jak pastýři kvílejí, že jejich vznešené nivy propadly záhubě. Slyš, jak lvíčata řvou, že pýcha Jordánu propadla záhubě.
11,4 - Toto praví Hospodin, můj Bůh: "Pas ovce určené k zabití.
11,5 - Ti, kdo je kupují, zabíjejí je a za vinu nepykají; kdo je prodávají, říkají: »Požehnán buď Hospodin, to jsem se obohatil«; a žádný z jejich pastýřů nemá s nimi soucit.
11,6 - Ani já už nebudu mít soucit s obyvateli země, je výrok Hospodinův. Hle, dopustím, aby člověk padl do rukou člověka, do rukou svého krále. Na kusy rozbijí zemi a já ji z jejich rukou nevytrhnu."
11,7 - Pásl jsem tedy ovce určené k zabití, totiž ty nejutištěnější ze stáda. Vzal jsem si dvě hole; jednu jsem nazval "Vlídnost" a druhou jsem nazval "Pouto" a pásl jsem ovce.
11,8 - V jediném měsíci jsem vyhnal tři pastýře, neboť jsem s nimi ztratil trpělivost a také oni o mě nestáli.
11,9 - Řekl jsem: "Nebudu vás pást. Co má umřít, ať umře; co má být zahnáno, ať je zahnáno; a které zůstanou, ať se požerou navzájem."
11,10 - Vzal jsem svou hůl Vlídnost a zlomil jsem ji na znamení, že ruším svou smlouvu, kterou jsem uzavřel se všemi národy.
11,11 - I byla onoho dne zrušena a ty nejutištěnější ze stáda, které se mě držely, poznaly, že je to slovo Hospodinovo.
11,12 - Řekl jsem tedy: "Pokládáte-li to za dobré, vyplaťte mi mzdu; ne-li, nechte být." Tu mi odvážili jako mzdu třicet šekelů stříbra.
11,13 - Nato mi Hospodin řekl: "Hoď to tavičovi, tu nádhernou cenu, jíž mě ocenili." I vzal jsem těch třicet šekelů stříbra a hodil jsem je v Hospodinově domě tavičovi.
11,14 - Pak jsem zlomil druhou hůl, Pouto, na znamení, že ruším bratrství mezi Judou a Izraelem.
11,15 - Ale Hospodin mi řekl: "Znovu si vezmi výstroj pošetilého pastýře,
11,16 - neboť dám povstat v zemi pastýři, jenž zahnané nevyhledá, nebude pátrat po ztraceném, polámanou nebude léčit, o vyčerpanou se nepostará. Bude se krmit masem těch nejtučnějších, strhne jim paznehty.
11,17 - Běda pastýři ničemnému, který opouští stádo! Meč proti jeho paži a proti jeho pravému oku! Paže ať mu nadobro uschne a pravé oko úplně vyhasne."
12,1 - Výnos. Slovo Hospodinovo o Izraeli, výrok Hospodina, který rozprostřel nebesa a položil základy země i vytvořil ducha člověkova v jeho nitru.
12,2 - "Hle, postavil jsem Jeruzalém před všechny okolní národy jako číši, po níž se zapotácejí. Při obléhání Jeruzaléma dojde i na Judu.
12,3 - V onen den učiním Jeruzalém vzpěračským balvanem pro všechny národy. Všichni, kteří jej budou chtít vzepřít, zraní se až do krve. Všechny pronárody země se proti němu srotí.
12,4 - V onen den,je výrok Hospodinův, udeřím každý a kůň se splaší a jezdec na něm zešílí. Na dům judský však obrátím svůj zrak, kdežto všechny koně národů raním slepotou.
12,5 - Tu si každý judský pohlavár v srdci řekne: »Obyvatelé Jeruzaléma jsou mi posilou pro Hospodina zástupů, svého Boha.«
12,6 - V onen den učiním judské pohlaváry pánví s ohněm ve dříví a hořící pochodní v otepi slámy. Pozřou všechny okolní národy napravo i nalevo. Jeruzalém však dále zůstane na svém místě, v Jeruzalémě."
12,7 - Hospodin nejprve zachrání judské stany, aby čest domu Davidova, čest toho, jenž sídlí v Jeruzalémě, nebyla větší než Judova.
12,8 - V onen den bude Hospodin štítem tomu, kdo sídlí v Jeruzalémě; klopýtající mezi nimi bude v onen den jako David a dům Davidův bude jako Bůh, bude před nimi jako anděl Hospodinův.
12,9 - "V onen den vyhledám všechny pronárody, které přitáhly na Jeruzalém, a zahladím je.
12,10 - Ale na dům Davidův, na toho, jenž sídlí v Jeruzalémě, vyleji ducha milosti a proseb o smilování. Budou vzhlížet ke mně, kterého probodli. Budou nad ním naříkat, jako se naříká nad smrtí jednorozeného, budou nad ním hořce lkát, jako se hořce lká nad prvorozeným.
12,11 - V onen den se bude v Jeruzalémě rozléhat nářek jako nářek pro Hadad-rimóna na pláni u Megida.
12,12 - Naříkat bude země, každá čeleď zvlášť: zvlášť čeleď domu Davidova a jejich ženy zvlášť, zvlášť čeleď domu Nátanova a jejich ženy zvlášť,
12,13 - zvlášť čeleď domu Léviova a jejich ženy zvlášť, zvlášť čeleď šimeíská a jejich ženy zvlášť,
12,14 - všechny ostatní čeledi, každá čeleď zvlášť a jejich ženy zvlášť."
13,1 - V onen den vytryskne pro dům Davidův i pro obyvatele Jeruzaléma pramen k obmytí hříchu a nečistoty.
13,2 - "V onen den, je výrok Hospodina zástupů, vyhladím ze země jména modlářských stvůr, takže už nikdy nebudou připomínána. Vypudím ze země rovněž proroky a ducha nečistoty."
13,3 - Bude-li pak ještě někdo porokovat, řeknou mu vlastní rodiče, otec i matka: "Nezůstaneš naživu, protože jsi ve jménu Hospodinově klamal." A jeho vlastní rodiče, otec i matka, ho probodnou, že prorokoval.
13,4 - V onen den se stane, že proroci budou zahanbeni, každý pro své prorocké vidění. Už neobléknou chlupatý plášť a nebudou obelhávat.
13,5 - Budou říkat: "Nejsem prorok, jsem zemědělský nevolník, koupený hned v mládí."
13,6 - Řekne-li mu kdo: "Co to máš na prsou za rány?", odpoví: "Tak jsem byl zbit v domě těch, kdo mě milovali."
13,7 - "Probuď se, meči, proti mému pastýři, proti reku, mému společníku, je výrok Hospodina zástupů. Bij pastýře a ovce se rozprchnou! K maličkým však obrátím svou ruku.
13,8 - Z celé země, je výrok Hospodinův, budou dvě třetiny vyhlazeny, zajdou, jen třetina v ní zbude.
13,9 - Tu třetinu však provedu ohněm. Přetavím je, jako se taví stříbro, přezkouším je, jako se zkouší zlato. Ti budou vzývat mé jméno a já jim odpovím. Řeknu: »Toto je můj lid.« A oni řeknou: »Hospodin je můj Bůh.«"
14,1 - Hle, přichází den Hospodinův. Budou se mezi vámi o tebe dělit jako o kořist.
14,2 - Shromáždím k Jeruzalému do boje všechny pronárody. Město bude dobyto, domy vypleněny, ženy zhanobeny. Polovina města bude vysídlena, zbytek lidu však nebude z města vyhlazen.
14,3 - Hospodin vytáhne a bude bojovat proti oněm pronárodům, jako bojoval kdysi v den bitvy.
14,4 - V onen den stanou jeho nohy na hoře Olivové, ležící na východ od Jeruzaléma. Olivová hora se rozpoltí vpůli od východu na západ velmi širokým údolím. Polovina hory uhne k severu a polovina k jihu.
14,5 - Vy pak budete utíkat údolím mezi těmito mými horami, neboť to horské údolí bude sahat až k Asalu. Budete utíkat, jako jste utíkali před zemětřesením za dnů judského krále Uzijáše. Pak přijde Hospodin, můj Bůh, a s tebou všichni svatí, Bože.
14,6 - V onen den nebude světlo, vše vzácné ztuhne mrazem.
14,7 - A Nastane den jediný, známý jen Hospodinu, kdy nebude ani den noc; i za večerního času bude světlo.
14,8 - V onen den poplynou z Jeruzaléma živé vody, polovina k moři východnímu, polovina k západnímu, v létě jako v zimě.
14,9 - Hospodin bude Králem nad celou zemí; v onen den bude Hospodin jediný a jeho jméno jediné.
14,10 - Celá země se promění jakoby v rovinu, od Geby až k Rimónu jižně od Jeruzaléma; ten bude vysoko a v klidu na svém místě, od brány Benjamínské až k místu první brány, totiž k bráně Nárožní, od věže Chananeelu až ke Královským lisům.
14,11 - Budou tu sídlit a nebude už klatby. Jeruzalém bude bydlet v bezpečí.
14,12 - A toto bude porážka, kterou Hospodin připraví všem národům, jež vytáhly do boje proti Jeruzalému: tělo jim shnije ještě vstoje, oči jim shnijí v důlcích a jazyk jim shnije v ústech.
14,13 - V onen den je Hospodin uvede do zmatku tak velikého, že jeden bude chytat druhého za ruku, ale ta ruka se pozvedne proti ruce přítelově.
14,14 - Také Juda bude bojovat proti Jeruzalému. Nashromáždí se bohatství všech okolních pronárodů, zlato, stříbro a nesmírné množství oděvů.
14,15 - Stejná porážka postihne koně, mezky, velbloudy i osly a všechen dobytek, který bude v jejich leženích.
14,16 - Všichni pak, kdo zbyli ze všech pronárodů, které vytáhly proti Jeruzalému, budou každoročně putovat, aby se klaněli Králi, Hospodinu zástupů, a slavili slavnost stánků.
14,17 - Jestliže některá z čeledí země nebude putovat do Jeruzaléma a klanět se Králi, Hospodinu zástupů, nedostaví se jim déšť.
14,18 - Jestliže nebude putovat a nepřijde egyptská čeleď, ani jí se nedostaví déšť. Utrpí porážku, kterou připraví Hospodin pronárodům, jež nebudou putovat, aby slavily slavnost stánků.
14,19 - Prohřeší se Egypt a prohřeší se každý jiný pronárod, který nebude putovat, aby slavil slavnost stánků.
14,20 - V onen den bude na zvoncích koní nápis: "Svatý Hospodinu", a hrnce v domě Hospodinově budou jako obětní misky před oltářem.
14,21 - I každý hrnec v Jeruzalémě a v Judsku bude zasvěcen Hospodinu zástupů. Všichni obětníci budu přicházet a brát si z nich a v nich vařit. A nebude už kramáře v domě Hospodina zástupů v onon den. « předchozí | další »
|
|
|
|
|
|
AKTUALITY
