Práci ve zdravotnictví a prevenci rizik byl věnován seminář v pavilonu E v rámci veletrhu Medical Fair. Pořádala jej Aesculap Akademie B. Braun Medical, s.r.o. Vedle hygienických, epidemiologických, legislativních nebo technických aspektů bezpečnosti zdravotnického personálu přítomní diskutovali o prevenci těchto možných rizik a jejich řešení.
Lékaři a pomocný zdravotnický personál se pohybují v rizikovém prostředí nemocnic a ambulancí. „V posledních letech české zdravotnictví dosáhlo velkého pokroku v ochraně pacienta, ale směrem k ochraně zdravotnického personálu se udělalo jen nezbytné minimum. Běžný pacient přichází do zdravotnického zařízení pouze na omezenou dobu nebo jednorázově. Lékaři a ošetřovatelský personál se však v tomto prostředí pohybují neustále a jsou trvale vystaveni vysokým, mnohdy opomíjeným rizikům,“ uvedl jednatel B. Braun Medical Jiří Lukeš.
Pravidla preventivní ochrany zdravotního personálu
prakticky neexistují
Podle něho legislativa ustanovující pravidla preventivní ochrany zdravotního personálu v současnosti prakticky neexistuje. Preventivní ochrana podpořená zákonem se týká pouze povinného očkování zdravotního personálu proti hepatitidě typu B. Tato právní úprava má své kořeny v období před rokem 1989 a vznikla jako reakce na krizovou situaci. Tehdy se počty nakažených lékařů a personálu negativně promítly do celého chodu zdravotnictví. Ze studií je známo, že se 74,8 procent zdravotníků už někdy poranilo o injekční jehlu.
Lukeš upozornil, že existují krví přenosné choroby, proti kterým očkovat nelze. Příkladem může být AIDS. Ale i proti tomuto onemocnění lze preventivně bojovat a rizika možného přenosu na zdravotníky snížit na minimum. „Jedním z příkladů může být používání bezpečnostních zdravotnických pomůcek, jako jsou například kanyly. Ve Spojených státech používání bezpečnostních kanyl ukládá zákon a jeho porušení je sankcionováno. Obdobná pravidla platí i v drtivé většině vyspělých zemí, u nás bohužel zatím nevznikla ani diskuse na podobné téma,“ posteskl si Lukeš.
Většina nařízení je do zdravotnictví přenášena z jiných oborů. Typickým příkladem může být nakládání s desinfekčními prostředky. Například alkoholová desinfekce je hořlavina, proto se na ni vztahují veškerá pravidla týkající se práce s těmito látkami. Předpisy ovšem už neregulují používání alkoholových desinfekcí ve specifickém prostředí nemocnice. Právě tato desinfekce se ve spojení s laserovým skalpelem stala v ČR nejednou příčinou požáru přímo na operačním sále, a to ne kvůli nešikovnosti lékařů, ale kvůli absenci bezalkoholových desinfekcí, které jsou k prováděným úkonům podstatně vhodnější a vůči personálu i pacientovi mnohem bezpečnější.
Aesculap Akademie, která už má třináctiletou historii, dbá na vzdělávání lékařů, sester a dalšího pomocného zdravotnického personálu po celém světě a napomáhá globální mezioborové komunikaci ve zdravotnictví. Vzdělávací centrum v Hradci Králové je první svého druhu v ČR, věnuje se praktickým kurzům. V současnosti Aesculap Akademie působí ve třiceti zemích světa na všech kontinentech.
„Musíme si uvědomit zdravotník musí vždy z důvodu etiky poskytnout pomoc, nikdy ji nemůže odmítnout, i když je vystaven značnému riziku a v jistých podmínkách nemá k dispozici ani řádnou ochranu. Kterýkoliv jiní lidé v jiných odvětvích mohou práci bez pomůcek odmítnout," doplnil Lukeš.
Zdroj informací: BVV Brno
|
AKTUALITY
